Neratovická radnice se rozhodla řešit to, že někteří občané města umisťují rozměrný odpad ke kontejnerovým stáním, tím, že měsíc nebude tento odpad odvážet a pak jej vystaví ve středu města.
Řadu občanů města tento nápad dost šokoval. Někteří nechápou, proč by měli být občané, kteří odvážejí odpad, jak se patří, na sběrný dvůr, trestáni za špatné chování někoho jiného. Jiní se podivují nad tím, proč v době vrcholící pandemie, kdy hrozí kolaps zdravotnictví a mnoho lidí je ohroženo na životech, přichází město s tímto nápadem.
Vskutku, radnice přistupuje k občanům jako k dětem. Někdo něco provedl, ale po škole bude celá třída. Bude pak vedení města stát u hromady odpadu, kterou zřejmě za měsíc uvidíme na náměstí, a říkat kolemjdoucím: “Vidíte, co jste provedli?! Co nám k tomu řeknete?”
Na mě tento krok města působí jako taková malá pomsta za to, že lidé nejsou ideální. Jenže v žádném městě nejsou lidé ideální. Vždycky se najde někdo neukázněný. Úkolem vedení města je přijít s řešeními, které dají takovému chování co nejmenší prostor – nikoliv však marnými pokusy o jejich vychovávání starosvětským způsobem.
Příspěvek z facebookové stránky města vypadá, jako kdyby se tento problém nikdy neřešil, nikdy se o něm nediskutovalo a vedení města prostě jen právě nyní došla trpělivost s vlastními občany.
Jenže toto téma bylo předmětem debat opakovaně. Na sklonku předminulého volebního období v roce 2014 zastupitelstvo na návrh tehdejšího vedení města, nepříliš odlišného od toho současného, zrušilo pravidelné měsíční přistavování velkokapacitních kontejnerů v různých lokalitách města. Odůvodňovalo to zneužíváním kontejnerů podnikateli ve stavebnictví a vysokými náklady.
Když jsem se pak stal zastupitelem města, opakovaně jsem se v následujících 6 letech ptal, jaké úspory tento krok přinesl. Nikdy jsem nedostal odpověď, která by byla skutečně odpovědí, ale jen mlžení.
Na jedné z dnes už pověstných pracovních schůzek zastupitelů jsem navrhoval, aby město vytvořilo program spolupráce s bytovými družstvy či sdruženími nájemníků, v němž by si mohly objednat velkoobjemový kontejner pro svůj dům (případně i pro více domů společně dle dohody bytových družstev).
Město by vysoutěžilo cenu svozu s využitím množstevní slevy a pak by se město i družstvo finančně podílely na krytí nákladů. Pro bytová družstva by zřejmě šlo o malou finanční částku, kterou by za komfort přistavení kontejneru přímo k domu nájemníci jistě obětovali. Město by to vyšlo rozhodně levněji než likvidace černých skládek u kontejnerových stání.
Další možností je neblahý zvyk nemalého počtu obyvatel města umísťovat objemný odpad vedle kontejnerových stání správně nasměrovat – čili vyhradit několik vybraných stání právě na tento odpad a odtud jej odvážet vždy, když bude potřeba. Nevýhodou je, že ač by celkové náklady na svoz tohoto odpadu klesly, neslo by je výhradně město.
Oběma řešením je třeba věnovat určitou energii zejména z počátku, než si na to lidi zvyknou. Ale dlouhodobě tak lze eliminovat velkou většinu odpadu umístěného tam, kam nepatří.
Myslím, že by to bylo efektivnější než přiznat bezradnost “radikální akcí,” při které se občané musí ve městě cítit jako v polepšovně.
