Zastupitelstvo

Jsou vermikompostéry řešením pro třídění bioodpadu v domácnostech v bytových domech?

Kompostovatelný odpad tvoří podle odborných odhadů až 30 % směsného komunálního odpadu. Naše město vynaložilo jen v loňském roce téměř 9,8 milionu korun jen za svoz směsného komunálního odpadu a další 3,3 miliony jako paušální platbu firmě poskytující městu svoz komunálního odpadu.Přitom tato částka je už o něco nižší než v minulých letech, kdy domácnosti v rodinných domech se zahradou měly možnost získat kompostéry a biopopelnice. Čili potenciál snížení celkového množství směsného komunálního odpadu při kompostování v domácnostech v bytových domech je ještě vyšší než 30 %. Ty totiž tvoří podle údajů stavebního odboru městského úřadu kolem 70 % všech domácností v Neratovicích.

Nabízí se tedy otázka, jakým způsobem řešit nakládání s bioodpadem v těchto domácnostech tak, aby byl výhodný jak ekologicky, tak ekonomicky.

Biopopelnice z těchto možností vycházejí nejhůře. Zavedení biopopelnic nesnižuje náklady na svoz, které jsou značné i s ohledem na to, že město nemá vlastní kompostárnu. Navíc odváží z města cenný biologický materiál. Město tak platí za zbavování se určitého bohatství. Kompostování je zcela jistě lepší variantou než svoz odpadu z biopopelnic.

Ke kompostování v sídlišti tak lze mít v zásadě dva přístupy – centralizovaný nebo decentralizovaný.

Znamená to buď pořídit nějakou formu společného kompostování, kdy jsou komposty nebo kompostéry umístěny poblíž bytových domů, nebo podpořit kompostování přímo v domácnostech.

Nevýhod společného kompostování je několik. Primárně je problém s umístěním kompostů nebo kompostérů, dále potřeba další práce při přehazování kompostu, apod. a v neposlední řadě riziko, že se najdou lidé, kteří budou do kompostu házet to, co tam nepatří, čímž mohou kompost zcela znehodnotit. Výhodou této metody je nižší prvotní investice.

Kompostér, který si u vedení města u svého bydliště na sídlišti prosadila zastupitelka Alena Prošková, to řeší tak, že je kompostér zamčený a klíče mají jen vybraní obyvatelé bytového domu. Samozřejmě i to je možnost, ale vhodná opravdu jen pro úplné nadšence.

Pro kompostování přímo v domácnostech existují tzv. vermikompostéry. Jedná se o poměrně malou nádobu (zabere cca 0,2 m2 plochy), kterou lze umístit v jakémkoliv místě s poměrně stálou teplotou. Proces rozkladu kompostu zajišťují kalifornské žížaly, díky čemuž kompost vůbec nepáchne. Žížaly zredukují objem kompostu až o 90 % a produktem kompostování je tzv. kompostový čaj, který je nesmírně ceněným hnojivem, a vysoce kvalitní půda plná živin.

Ať už pak produkty kompostování uživatelé vermikompostérů využijí pro pěstování pokojových květin či rajčat v truhlících na balkóně, nebo je poskytnou svým přátelům se zahrádkou nebo je prostě umístí na vybraná místa v městské zeleni, bude vždy plusový bod pro města nebo jeho občany.

Překážkou pro masovější využití mohou být předsudky k této formě kompostování – obavy, že kompostér bude zapáchat nebo že žížaly uniknou z kompostéru. Tyto obavy jsou ovšem liché a zejména lidé, kteří už vermikompostér využívají, mohou tyto obavy snadno rozptýlit. Vermikompostér není výhodný pro domácnosti s malým množstvím kompostovatelného odpadu, ale pro velkou část domácností vhodný je.

Do kompostéru patří odkrojky a zbytky zeleniny a ovoce, třeba bramborové slupky, ohryzky z jablek, zelené natě apod., ale také čajové sáčky, žížaly se v nich často a rády rozmnožují, kávová sedlina, papírové kávové filtry, zbytky vařené zeleniny, rozdrcené vaječné skořápky, papírové ubrousky, navlhčená papírová lepenka, suché pečivo, zbytky pokojových a venkovních rostlin.

Jasnou výhodou vermikompostéru z hlediska výdajového je, že po prvotní investici nevyžaduje další výdaje na svoz či na práce s úpravou kompostu, které by muselo město financovat.

Zrovna tak uživatelé budou mnohem více motivováni do kompostéru dávat jen to, co tam patří, když budou mít kompostér umístěn ve svém bytě.

Nevýhodou vermikompostéru je vyšší prvotní investice. Například vermikompostér Urbalive se běžně prodává za 3 140 Kč a je třeba zakoupit také kalifornské žížaly a doporučuje se vybavit jej kokosovou podestýlkou. Právě vyšší prvotní výdaje jistě mnohé od kompostování v domácnosti, se kterým zatím nemají zkušenosti, odrazují.

Zde ovšem může sehrát významnou roli město stejně jako ji sehrálo v případě kompostérů pro rodinné domy se zahradou. Především může při nákupu určitého počtu vermikompostérů dosáhnout na množstevní slevu. Při nákupu 550 vermikompostérů vychází cena nabízená výrobcem na 2090 Kč, což je o třetinu méně, než za kolik je nabízen ve velkoobchodě. Dále může nabídnout určitou dotaci a slevu na poplatcích za svoz komunálního odpadu.

Roční úspora na svozu komunálního odpadu při počtu 550 domácností s vermikompostérem, což je zhruba sedmina domácností v bytových domech, by byla podle pesimistického odhadu 224 000 Kč a podle optimistického odhadu 347 000 Kč. Přičemž snížení množství odpadu umožní městu vyjednávat o snížení dnes více než 3 milionového paušálu.

Pokud by město nabídlo neratovickým domácnostem vermikompostér za jednorázový poplatek 1000 Kč a slevu 250 Kč z poplatku za svoz komunálního odpadu pro jednoho člena domácnosti, vyjde domácnost vermikompostér nakonec na 500 Kč. Navíc může město při nákupu 550 ks nabídnout zájemcům i kalifornské žížaly a kokosovou podestýlku za částku cca 190 Kč. Místo téměř 4000 Kč by domácnost stálo vše dohromady necelých 700 Kč.

Město by v takovém případě samozřejmě vyžadovalo příslib užívání vermikompostéru na určitý počet let. Ostatně stejně tomu bylo u kompostérů pro rodinné domy se zahradou.

To jsou výhody pro občana, ale jaké jsou výhody pro městský rozpočet?

Když pomineme možnost vyjednávání o snížení paušálu, jehož výsledek nelze úplně odhadovat, vychází ekonomika celé akce pro město následovně:

Při pesimistické variantě, kdy vytříděný bioodpad tvoří pouze 20 % směsného komunálního odpadu by byla návratnost pro město 50 měsíců (3,8 roku), při optimistické variantě (kompostovaný odpad tvoří 30 % SKO) by byla návratnost pro městský rozpočet 29 měsíců (2,4 roku).

Nezodpovězeny tak zůstávají dvě otázky:

1) Našlo by se v neratovických bytových domech 550 domácností, které by se za těchto podmínek do programu zapojily?

2) Odsouhlasilo by zastupitelstvo investici ve výši cca 600 000 Kč a ztrátu příjmů z poplatků na svoz odpadu v dalších dvou letech ve výši 275 000 Kč?

Související články

Back to top button