Na zasedání rady města dne 25. ledna bylo pěti hlasy ze sedmi schváleno podání ústavní stížnosti ve věci sporu s Bytovým družstvem Na Výsluní ohledně převodu pozemku pod bytovým domem 1380-1381 a podílu 37 % téhož domu do vlastnictví BD Na Výsluní.
Bytové družstvo mělo na základě více než 20 let staré smlouvy získat zmíněný podíl a pozemek od města za symbolickou jednu korunu po uplynutí dvaceti let od jejího podepsání, neboť vlastnictví města po dobu 20 let byla podmínka dotace, kterou město na výstavbu bytového domu ve spolupráci s bytovým družstvem získalo.
Minulé vedení města se rozhodlo tuto smlouvu nedodržet, poněvadž mezitím v České republice vstoupilo v platnost evropské právo, které skrze pravidlo „de minimis“ umožňuje podporu soukromým subjetům z veřejných prostředků jen do určité výše. Ta by byla v tomto případě několikanásobně překročena.
Každému s minimálním právním povědomím muselo být jasné, že legislativa, pokud přímo nepraví opak, nemůže být uplatňována zpětně, a tudíž se smlouva řídí právním prostředím z doby, kdy byla podepsána. Minulé vedení města chtělo mít tento výklad potvrzený soudním rozhodnutím.
To bylo možné chápat. Méně pak to, když se proti rozhodnutí Okresního soudu ve prospěch bytového družstva, což byl předvídatelný výsledek, město odvolalo ke krajskému soudu v Praze.
I ten však rozhodl ve prospěch bytového družstva, ale vedení města znovu rozhodlo podat dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně. Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu není přípustný opravný prostředek a žalobce, čili bytové družstvo, může dokonce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí, čili exekuci, na město.
Když ani tam město neuspělo, jak se dalo předpokládat, rozhodla nyní Rada města o podání ústavní stížnosti.
Jak byla v soudním sporu s bytovým družstvem porušena ústavní práva města, nám snad bude vysvětleno na zasedání zastupitelstva. Těžko odhadovat vzhledem k tomu, jaké jsou kompetence Ústavního soudu.
Na programu zasedání bude totiž návrh zastupitelky Proškové, který pozastavuje podání ústavní stížnosti a vyhrazuje pravomoc rozhodnout o jejím podání či nepodání zastupitelstvu města.
Je to naprosto logické. Poměrně banální problém, kdy přinejmenším koaliční zastupitelé v minulém volebním období chtěli pouze stvrzení platnosti smlouvy soudem, se rozrostl v lítý spor, který už má jít ke čtvrté soudní instanci, ačkoliv v něm město nemá reálnou šanci vyhrát. Tento postup vedení města je naprosto nepochopitelný.
