Jedním z ústředních argumentů pro schválení změny územního plánu č. 3, který uvádí vedení města, je, že vybudování obchodního centra s 250 parkovacími místy je alternativou ke stavbě odstavné plochy za sídlištěm Na Výsluní.
A skutečně, pokud bychom měli na výběr mezi těmito variantami, jeví se odstavná plocha jako větší zlo z několika důvodů. Tím hlavním, a pro velkou část zastupitelů zřejmě určujícím, jsou peníze. Stavbu parkoviště u obchodního centra, včetně příjezdových komunikací, zaplatí investor, zatímco odstavnou plochu zaplatí město. Jedná se o částku milionů korun, která je dle mého názoru ještě podceněná.
Dalším důvodem je, že příjezdová komunikace nepovede mezi panelovými domy, ale přímo z ulice Kojetické.
To jsou pádné argumenty. Ovšem pouze za předpokladu, že stavba parkoviště u plánovaného obchodního centra vyloučí stavbu odstavné plochy.
Studie, kterou pro město vypracovali odborníci ČVUT, spočítala, že v současnosti chybí v oblasti Na Výsluní 300 parkovacích míst. Jednalo se vlastně o počet automobilů, které parkovaly v této lokalitě na místěch pro to nevhodných či dokonce v místech, kde je parkování zakázáno.
Projekt výstavby obchodního centra je spojen s výstavbou dvou bytových domů pro přibližně sto domácností. V suterénu domů mají být garáže pro celkem 54 vozů. Při průměrném počtu jednoho vozu na domácnost lze odhadnout, že zhruba 50 parkovacích míst zaberou obyvatelé nových domů.
Pro sto vozů budou tedy parkovací místa nadále chybět a tento počet může do budoucna růst s tím, jak si obyvatelé sídliště budou pořizovat další vozy. Tlak na vybudování dalších parkovacích kapacit sice oslabí, ale zřejmě nezmizí.
Jak bude vedení města na tento tlak reagovat?
Stavba odstavné plochy Na Výsluní se tak snadno může znovu dostat na pořad dne. Tentokráte budou i náklady významně nižší, neboť investor obchodního centra přislíbil vybudování silnice mezi obchodním centrem a zadní řadou domů v sídlišti, která povede až k pozemku města, kde měla radnice plánovala stavbu odstavné plochy.
Můžeme se tak velice snadno dočkat situace, kdy budeme mít jak obchodní centrum s parkovištěm, tak odstavnou plochu.
Takto nekoncepčním řešením parkování může snadno nastat situace, že vyčerpáme všechny možnosti pro stavby parkovišť a další parkování už bude na úkor zelených ploch ve vnitroblocích, apod.
Jsem přesvědčen, že tento postup je principiálně špatný a nelogický. V první řadě není známo, kolik v Neratovicích přes noc parkuje služebních vozů, ani kolik z těchto vozů zde parkuje primárně proto, že (zejména pražské) firmy nechtějí platit parkování v Praze.
To zjistíme jedině tím, že se ve městě zavedou placené parkovací zóny. K tomu dříve či později dojde tak jako tak. Město není nafukovací. Když se ale zavedou tak, aby se nevyplatilo parkování služebních aut, které mohou parkovat u sídel pražských firem, teprve tehdy se zjistí skutečná aktuální potřeba parkovacích míst.
Z tohoto zjištění pak lze vycházet při dalším řešení parkování. A vzhledem k nedostatku prostoru ve městě bude nová parkovací místa nutné koncentrovat do relativně malých prostor, tedy prostřednictvím parkovacích domů či podzemních parkovišť.
Je to sice momentálně nákladné, ale s rostoucím důrazem na kvalitu života ve městech, který k nám postupně proniká ze západní Evropy, bude růst hodnota městského prostoru určeného lidem, nikoliv automobilům. A v jaké době je nákladná investice nejvýhodnější? Pochopitelně v době nízkých úrokových sazeb a tedy levných peněz. Takové období ale nebude trvat věčně.
Tyto typy parkování mají tu výhodu, že na jedné straně dokáží řešit nárůst počtu automobilů efektivněji a zároveň v případě poklesu počtu automobilů mohou zabezpečit uvolnění velkého prostoru chodcům, zeleni, apod. Přitom obě tyto možnosti dalšího vývoje jsou reálné.
Rozhodování mezi parkovištěm u obchodního centra a odstavnou plochou je falešné dilema. Na jedné straně hrozí, že vzniknou obě parkoviště, na straně druhé všechny moderní trendy městského života stojí proti oběma stavbám.
