Komunální politika

Proč nesdílím nadšení některých zastupitelů ze stavby obchodního centra Na Výsluní

Nesdílím nadšení některých kolegů zastupitelů z projektu firmy JTH Group na stavbu obchodního centra za sídlištěm Na Výsluní. Pokud bychom měli jako zastupitelstvo změnit územní plán, tak ne tak lacino.
Projekt sice částečně zmírňuje parkovací krizi na sídlišti, nabízí výstavbu části cyklostezky či revitalizaci prostoru mezi domy s dětským hřištěm Pastelka.
Je třeba upřesnit, že výstavbu cyklostezky je možné realizovat i přes odpor majitele pozemku. Existují k tomu zákonné nástroje. Výstavba městských prvků v řádově stotisícové hodnotě je naprosto běžná záležitost u developerských akcích tohoto rozsahu, a to často i na pozemku developera (což není náš případ).
Takže zůstává parkování. Proč nepovažuji toto řešení parkování za rozumné popisuji v jiném článku.
I při těchto výhodách projekt představuje stavbu rozlehlé přízemní budovy, která se svým designem hodí spíše někam do průmyslové zóny. Velice neefektivně využívá vzácnou komoditu, totiž prostor. Podobně se k prostoru chová i přilehlé parkoviště.
Projekt ignoruje moderní trendy, které kladou důraz na využití střešních prostor takových objektů. Možností je spousta, od solární panelů, přes zeleň či dokonce park po nějaké kavárny, apod. Velká holá plochá střecha prostě patří v myšlení městských architektů do minulého století.
Musím přiznat, že argumentace některých kolegů zastupitelů, kterou jsem měl možnost vyslechnout, mi připadala, jako kdyby ve městě zoufale chybělo nákupní centrum, a tak musíme investorovi vyjít maximálně vstříc.
Ve skutečnosti je ale situace přesně opačná. Ve městě nákupní centrum zoufale nechybí, a ještě méně bude chybět po rozšíření samoobsluhy LIDL. Eminentní zájem na jeho stavbě má naopak investor.
Za jediné podstatné pozitivum projektu považuji stavbu dvou bytových domů, protože o nové byty v Neratovicích je zájem, a to i mezi obyvateli města. Navíc jsou dobře situovány tak, že minimálně stíní ve výhledu ostatním domům a mají mít parkovací místa v suterénu budovy.
Umožnit výstavbu takového nákupní monstra za 200 parkovacích míst mimo otevírací hodiny tamních obchodů mi připadá jako hodně laciné. A schválením změny územního plánu se město připravuje o vyjednávací pozici.
Co by město podle mého názoru mělo chtít, pokud bychom tedy připustili změnu územního plánu?
Především by mělo chtít výstavbu takového centra, které při stejné prodejní ploše zabírá méně prostoru a které odpovídá moderním trendům, včetně využití střešních prostor. Dále by mělo chtít podstatně větší počet parkovacích míst, které ale zaberou menší prostor. To znamená třeba v suterénu budovy či formou parkovacího domu.
V ušetřených prostorech pak vznik veřejného parku, včetně prvků nabízených do prostorů dětského hřiště Pastelka, mezi něž patří například petanquové hřiště. A samozřejmě komerční a parkovací prostory oddělit od současných i nových bytů dostatečným pásem zeleně. U trasy pro zásobování pak protihlukovou stěnu, opět doplněnou zelení.
Takto nějak by podle mého názoru měla vypadat výchozí pozice města pro vyjednávání o změně územního plánu. V současnosti se mi zdá, že výchozí vyjednávací pozice města a investora se příliš neliší. A to podle mého názoru není dobře.
Investor usiluje o změnu územního plánu už nějakých 15 let. Další měsíc vyjednávání s městem investora zcela jistě neodradí. Změna územního plánu je příliš vážná věc, než aby se rozhodovala ve spěchu na základě prezentace projektu dva dny před zasedáním zastupitelstva.

Související články

Back to top button