Do redakce Neratovin přišel příspěvek Ivana Ptáčníka k otázce prodeje/pronájmu části Společenského domu Římskokatolické farnosti. Zveřejňujeme jej zde zcela bez úprav.
Nejdřív si dovolím trošku neověřené historie. Kruh se uzavírá? Kdysi tam stával hotel Hvězda s velmi slušnou pověstí, zvláště kuchyně. Byl znárodněn, ale jaksi dluh (za který byl zčásti postaven) nechali původním vlastníkům a ti ho za socialismu museli splácet. Trošku absurdita, ale ti lidé reálně trpěli. Pak byl zbořen a nové místo si vyhlédl farář z Libiše a cca v r. 1967 již měl zajištěno financování (snad až z Říma) a mělo se jednat o velkorysou církevní stavbu. Jenže pak vstoupily „spřátelené“ tanky a jaksi církev byla ráda, že je a připomínka pobytu farářů na uranu dala zapomenout na kostel. Ale lidé si šuškali a tak KSČ potřebovala řešit problém a na to konto ředitel Spolany ing. Ježek využil příležitosti (ostatně tak jako mnohokrát v Neratovicích….. viz všechny významné stavby zde) a postavil (nechal postavit) dům, Kulturák…. A víte pro koho?? Napovím, neratováci…… Pak se něco přistavovalo a je pravda, že tehdy se neřešily energie, protože Spolana z výroby kyseliny sírové měla tepla tehdy nadbytek.
Pustit církev do Kulturáku? Asi by bylo nejlepší se neptat na církev, ale obecně na kohokoliv, zda Kulturák dělit. A zcela vedle položit otázku, zda máme zájem podpořit církev jako takovou, s její některou minulostí (Hoď však první kamenem, kdož jsi bez viny), rizikem budoucnosti (národ Husa – následoval pěkný binec nejen s Žižkou) a s rizikem mešity, neb jsme součástí EU a Německo zve a zve. A pak nám zbudou materiální (materialistické asi ne) otázky, zda máme na údržbu. Odpovědi, zda římskokatolická církev je vhodný nájemník se rovnou vyhnu, neb nemám pro všechny dokonalou odpověď, tady musím ustoupit hlasování. Má však dlouhodobou stabilitu, zítra asi nezanikne s dluhem na nájmu.
Ale je někdo jiný, podobně velký, kdo by dokázal tyto prostory chtít? Nemyslím si, ale nikde se neinzerovalo a to je podle mého názoru škoda. Zkusme dát nabídky na pronájem.
Proto se přidržím pouze otázky, zda do KD pustit někoho jiného („škodnou“), nebo ne.
Dělení je možné fyzicky a nebo právně. Pilou ho nepřeříznete a tak zbývá právní řešení. A to umožňuje dvě varianty – první – v katastru, vlastnicky (prostě zeď a ta již patří komu? Nebo je společná tato zeď a mohu do ní vrtat?) čárou na papíře, kde se již změny dějí velmi špatně (vlastníka je třeba přesvědčit, že má kus prodat a nebo naopak pronajmout, prostě ztrácíte zcela kontrolu a možnost ovlivnit a nebo druhá varianta, nájemní smlouvou, kterou město jako majitel může měnit….. ale pak je otázka, zda nájemník bude ochoten riskovat větší investice a řádnou údržbu.
Jsou tam oddělené vchody?
Jsou tam oddělené energie? Voda, odpady,….
Jak je to se společnými zdmi? Nebo dokonce jsou tam společné prostory? Atd….
Pokud se cokoliv kříží a nebo nejde jednoznačně oddělit (jako ideál „dělitelnosti“ třeba panelákové vchody, kde i střecha má své rozdělení), pak je zaděláno na budoucí spory a nedorozumění. Minimálně je třeba smluvně vyřešit předem, vše popsat a smlouvu o dělení nákladů podrobit dlouhodobějšímu zkoumání i od více „hlav“. Nenechte se mýlit když Vám smlouvu vypracuje právník!! On ručí za platnost smlouvy, ale neručí, pokud se tam zapomene řešit nějaký sporný bod!!
Četl jsem dokonce názor, že město má udržovat majetek tím, že jiný prodá…. To mohl napsat jedině „diletant“ protože tímto způsobem při každé opravě ubyde další nemovitost a tak nechápu, z čeho provede opravu na té poslední nemovitosti, až nebude mít co prodat…… prostě dotyčný se v životě o svůj majetek nestaral a nebo „staral“ a diví se, že už ho má nějak méně….. To by město nemělo. Město nemá ručičky, ani hlavičku, město má své konkrétní zastupitele kteří nějak jednají, ale důsledky neseme pak dlouho i my ostatní.
Město má příjmy z našich daní (nikde jinde to nebere) a daně vznikly z potřeby společné správy určitých věcí ….. všemi užívanými. Silnice, úřady, úklid a….. s rozvojem „civilizace“ i kultury, zkulturnění obyvatel. A tady je třeba vzpomenout na církev, která shromažďovala majetek (práci našich předků, ONA sama nic nestavěla a peníze jí nepadaly „shůry“, takže komu se co má vracet?) na stavbu kostelů a často jejich výmaleb a donutila i tu poslední opuštěnou babičku se v neděli hezky obléci a jít na kázání (jaké? Často různé, včetně čarodějnictví), ale tato babička, rozvedený člověk, se dostali mezi lidi, i ten zablácený sedlák se jednou za týden slušně oblékl a pan farář ho vyvlekl mezi lidi a nutil se zamyslet nad svým životem, od materie k duši. A co má být smyslem KD? Kdo z nás obejde ty opuštěné lidi a vytáhne je ven a donutí je se jednou týdně svátečně obléci a přijít mezi lidi a pokecat. Domov důchodců nějak odděluje věkové kategorie a nikdo tam nezve tam neubytované důchodce (místo faráře sociálního pracovníka) přijít jen tak „pobejt“. Což je škoda. Takže KD by mělo být námi společně placenou funkcí potkávání se lidí různého věku, zaměření…. I názorů….. nejen nábožensky dělených (ateisti to mají těžké, nikam nepatří). Můžeme říci „svatostánek obyvatel“ ?? myslím si, že ano. Prostě má být pro lidi a ideálně tohoto města. A jako ateista dodám, že bez omezení světového názoru, pouze za podmínky, že příchozí přijme pravidla slušného chování obvyklá v této části Evropy (třeba z desatera nezabiješ, nepokradeš, nesesmilníš ….). Jako veřejného prostoru. Jak kdysi za vlády Arabů v Jeruzalému – musíš platit daně, nesmíš hlásat svou víru veřejně a musíš dodržovat zákony, pak zde žij Křesťane, Žide, Arabe a jsi pod ochranou panovníka (policie?). Na společenské akci žádné agitky. Ale proč jsem se zaběhl tak daleko? Vyvstala mi totiž otázka, jak zachovat právě tuto kulturní funkci KD jako celku. Bylo by možné (a na tuto otázku musí odpovědět možný zájemce…. Vč. Církve) – zda a v jakém rozsahu co největší část KD použít pro VŠECHNY občany Neratovic, nejen ty vyznání nájemníka, spoluvlastníka?? Mě by připadalo velmi nevhodné mít ples v kostele, ale pokud by malá část KD sloužila jako kostel (oddělená tak, abychom neznesvětili toto jejich svaté místo, ctěme jejich víru!) a zbytek jako zázemí, kde by se předem domluvil rozsah a četnost vzájemného využívání prostor, třeba na ty plesy, divadlo, schůze….. , pak umožněme i využití prostor města pro potřeby nájemníka na jeho větší akce. Neboli jednou plesám já v jejich, podruhé oni v mém se setkávají. Symbioza? A už jsem v idealismu…. Fuj. To nefunguje mezi lidmi dlouhodobě. Můžeme se k tomu pouze přiblížit tím, že jasně a tvrdě předem stanovíme podmínky.
Při prodeji části KD jsou podmínky soužití dané zákonem…. Jsem majitel a rozhoduji si koho a kdy a jak nebo zda vůbec do svých prostor si pustím. Takže při moudrém vedení (zase jenom lidi, církev, KSČ, města, státy…. Kdo je ve vedení ten stanovuje pravidla!!) je spolupráce možná, při blbcovi jsou jen naschvály. A město by nemohlo ovlivnit vedení nájemníka (neboť i ve vedení města se mohou vyskytnout pitomci co vyvolají nesnášenlivost, neřešíme pro dnešek) tudíž ani čestné slovo dané předchozím vedením. Prostě co je na papíru, má naději na vymahatelnost. Neboli při prodeji části KD se zbaví město všech „problémů“ a vytvoří nové…. Sousedské. Nebude město řešit údržbu, nebude řešit energie, nájemníky. Bude jako každý jiný nevlastník. Na druhou stranu i nájemník může v prostorách pořádat lepší akce a zvát ostatní obyvatele…. Konkurence je v kultuře vítána!! A kulturní konkurence dvojnásob. Ale to může i při slušně nastavené nájemní smlouvě. Zde je stabilita církve naopak pro mě její nevýhodou, od ní již nikdy zpět ani část kulturáku nezískáme (1948 neplánujeme), podnikatel zbankrotuje třeba v druhé generaci, církev ani běžně neprodává.
Nájem: Přiznám se rovnou, že mi připadá jako majiteli realit a ekonomovi, který viděl pod pokličku hodně podnikatelům, nejlepší řešení (jednostranně).
Zachovám si vlastnictví pro budoucí generace a to, že já neumím spravovat majetek by nemělo okrádat mé potomky (i když se chovají špatně a jako spoluobčané neposlouchají)
Nové zastupitelstvo za 20 let může ovlivnit- v budoucnu – co a jak se tam bude dít
Mohu prodat jako celek, kdyby…..
Mohu předělat jako celek, kdyby…… (parcela má cenu)
Mohu mít nájem, i třeba symbolický nějaký čas, ale Praha je blízko a její obyvatelé patří mezi bohatší
Musím udržovat a nebo mohu snížit nájem a přenést údržbu na nájemníka (rozvazovací podmínka neudržování)
Mohu si stanovit podmínky „zpětného nájmu“ – viz výše společensky velké akce využívající všechny prostory (kromě třeba toho kostela)
Praha je blízko a konference se pořádají, doprava vlakem vynikající……
Musím ale vytvořit zajímavé podmínky pro nájemníka. A tím se třeba na 20, 30, … let omezit. Ale město by mělo uvažovat na desítky let dopředu a nejen očima našeho stáří a omezenosti pobytu v tomto slzavém údolí (proto má být KD, aby slzy střídal i smích).
Je to ucelený komplex v centru města, navazuje na něj park (možnost rozvoje, akce venku), blízko nádraží, minimum dopravy kolem, proč ho parcelovat? Prcků je….. ale scelení je potíž.
Současný stav peněz – je nějaký, ale co se děje? Opravujeme desetiletí zanedbané sítě a silnice, ale pokud je uděláme kvalitně bude potřeba je opravovat stále? Ne, prostě i potřeba kanálů jednou dojde a pak přestanou téci peníze do kanálů (myšleno inženýrské sítě vč. Vodovodů atd) a budou i na kulturní stánek, na kulturák….. ale bude ještě ve vlastnictví města? To nám pak přijdou „poděkovat“ na hrob (mohou si i kopnout…..).
Prodat umí každý, ale koupit? To chce spořit, umět,….. a toto jsme dostali od našich předků a tak je slušnost to posunout dál.
Je to zmatečné? Tak to je v pořádku, je to ze života.
Ivan Ptáčník
