Poslední dubnový den byly Neratovice svědkem pokusu o zápis do České knihy rekordů s největší plující čarodějnicí. Přinášíme rozhovor s autorem nápadu Pavlem Cilcem z Lobkovic.
Podařilo se Vám dosáhnout vašeho cíle a byli jste zapsání do České knihy rekordů?
S potěšením mohu potvrdit, že Jiří Cilc, Pavel Matějka a já jsme se zapsali do České knihy rekordů jako tvůrci největší plující čarodějnice.
Přijměte tedy gratulaci Neratovin. Jak se vlastně tento nápad zrodil?
Nápad na plovoucí čarodějnici vznikl již před jedenácti lety. Byl jsem ještě malý špunt a můj otec sehnal dva plechové sudy, které se smontovaly jako vor, a dali jsme na ně jednu dva metry vysokou krabici s chrastím. Toto veledílo jsme pak vypustili do zátoky Labe u Mlýna.
Postupem času jsme vor zvětšovali. Přidal se k nám Pavel Matějka, který nás zásoboval sudy a vybavením.
Za jedenáct let jsme od lešenářských trubek pospojovaných žabkami do sebe a položených na sudy přešli na svařenou konstrukci tří vorů, ze kterých vznikl základ pro čarodějnici.
Letošní vor byl složen už z 30 sudů včetně čtyř vyvažovacích. Za jedenáct let se nám dvakrát stalo, že vor potopil. Nyní se to již nemůže stát.
Jak vás ale napadlo pokusit se o zápis do knihy rekordů?
Napadlo mě to, když jsem byl s přítelkyní na výletě v Pelhřimově. Je to město rekordů, a tak jsem si pomyslel, zda bychom se s touto naší kuriozitou také nezapsali.
Kontaktování agentury Dobrý den pak už nebylo nic těžkého. Souhlasili okamžitě.
Jak to pokračovaly přípravy?
Karty byly rozdané, a tak začalo shánění. Myšlenka se zalíbila panu Kasperovi z lobkovického občanského sdružení. Na jeho schůzi, kam jsem byl pozván, všichni nadšeně souhlasili.
Jak probíhaly přípravy v samotný den akce?
Bylo to velmi hektické. Hranice měla stát celá a hotová už den předem. Nepodařilo se ale vytáhnout čarodějnici nahoru na hranici.
Naštěstí nám pomohl pan Hudec z o.s. Lobkovice, který na úterý ráno zajistil jeřáb.
Takže už v 6:00 jsme byli na nohou a čekali na jeřáb, který po dvou hodinách měření a zajišťování usadil čarodějnici na hranici.
Pak se jen uklízel nepořádek po vánočních stromcích, které nám věnovalo město. Dá se říct, že jsme v úterý upálili loňské vánoce celým Neratovicím.
A pak začala přicházet veřejnost…
Ano, celá akce oficiálně vypukla ve tři hodiny odpoledne programem pro malé děti, který připravila Dětského tábora Bublinka.
Pak jsme vytáhli náš obrovský gril, na kterém si účastníci mohli opéct vuřt nebo nějaký kus dobrého masa.
Kapelou večera byli Mošňáci, kteří až do jedenácti výborně hráli na korbě náklaďáku, který poskytl pana Michálek, který vlastní autodopravu.
Stánek Svijan byl náš, s Gambrinusem přijel Ginter z Tuhaně a Krušovice byly Lobkovického občanského sdružení.
Stihl jste sledovat počty návštěvníků akce?
S panem Kasperem jsme se shodli na tom, že se zde za celý den vystřídalo přinejmenším 2 000 lidí.
Akce měla dobrou propagaci. Město zajistilo výlep plakátů na výlepové plochy, plakáty byly také v autobusech, pozvánka se objevila v Listech města Neratovice.
V neposlední řadě přispělo lobkovické sdružení roznášením letáčku či článkem Karolíny Peštové v Neratovinách.
Překvapila mě vysoká účast malých děti už od tří hodin. Bylo to úžasné, protože jsem čekal, že lidé začnou přicházet až kolem šesté.
V době zapalování čarodějnice pak bylo labské nábřeží zcela zaplněné. Po shoření čarodějnice lidé postupně odcházeli kvůli dešti a chladnému počasí. Třicítka statečných ale vydržela až do půlnoci.
Takže akci hodnotíte velmi kladně, že?
Ano, akce se až na počasí povedla výborně a příští rok ji budeme opakovat.
Trochu nás tedy mrzí, že se nezdařilo zapálení hranice ohnivým šípem a hranice musela být zapálena z loďky. Letos jsme sehnali špičkový luk, ale selhal podomácku vyrobený šíp. Příští rok to snad napravíme.
Ještě jsem zapomněl zmínit, že hlavu čarodějnice vyrobil vizážista miss ČR, neratovičák Marek Patl.
Děkuji za rozhovor a ještě jednou gratuluji ke skvělému úspěchu v podobě zápisu do knihy rekordů.
Dění ve městě
