Nebývá mým zvykem komentovat fámy či reagovat na osobní útoky. Tentokrát jsem se rozhodl zareagovat nikoliv proto, že se útok týká mě a Neratovin, ale spíše proto, že tento případ vypovídá o některých lidech v našem městě, o jejich způsobu myšlení, který považuji za jednu z příčin, proč se v Neratovicích nedaří věci, které se daří v mnoha jiných městech.
Nedávno Neratoviny uspořádaly soutěž o vstupenky na koncert kapely Sto zvířat. Šlo o akci k výročí 17. listopadu, pořádanou Společenským domem a podpořenou radnicí. Přišlo celkem 17 odpovědí, z toho 16 správných, a losovali jsme 5 výherců.
Dnes jsem byl upozorněn, že na fóru webu neratky.cz jsem byl obviněn z manipulace losování, neboť – a teď cituji:
„Z pěti vylosovaných výherců lístků na koncert vyhrála jmenovkyně pana Šandy (že by manželka?), předsedkyně ČSSD a trafikantka Soukupová (když přišla o flek, tak ji radnice umístila do kulturáku na pokladnu). Tak trochu karlovarská losovačka 🙂 No hlavně, že je ušetřených 420,- v českých doma.“
V další diskusi už se stala napevno jedna z vylosovaných, Kateřina Šandová, zcela jednoznačně mojí manželkou, ačkoliv jsem nikdy ženatý nebyl. A paní Soukupovou jsem měl vylosovat proto, že je členkou stejné politické strany.
Tolik pomluva. A teď se podívejme na fakta.
Soutěž o vstupenky na Sto zvířat jsme uspořádali proto, abychom akci propagovali. K tomu ostatně takové soutěže obvykle slouží. Je totiž smutnou realitou Neratovic, že kulturní a společenské akce, často i vysoké kvality, nejsou příliš navštěvované. I když chápu, že jednou z příčin je současná ekonomická situace, nelze tuto skutečnost připsat zcela na její vrub.
Ostatně Neratoviny se od samého počátku snaží (nejen) Neratovičáky zvát na všemožné společenské akce, vytáhnout lidi od televizí tak, aby se začali více setkávat, více žít jako komunita. Za tím účelem navíc pořádáme rozličné akce.
Když člověk v Neratovicích na různé kulturní a společenské akce chodí, k tomu ještě některé pořádá a prakticky o všech vydává články, poměrně za krátký čas se seznámí s velkou většinou lidí, kteří se také takových akcí zúčastňují.
Z 16 účastníků soutěže znám osobně naprosto nepochybně 10, zbylých 6 znám pravděpodobně podle vidění. To je jednoduchý výsledek skutečnosti, že ve městě žiji s ostatními lidmi, nikoliv sám pouze za zdmi svého bytu.
Stačí znalost středoškolské matematiky, aby si člověk spočítal pravděpodobnost, že nebude vylosován nikdo, koho neznám osobně. Ostatně pravděpodobnost pro každého jednoho soutěžícího, že bude vylosován, byla 5:16, čili 31,25 %.
Z celkem 4368 kombinací (16!/11!*5!) bylo pouze 6 takových, kde existovala možnost, že někoho z výherců neznám osobně (6!/5!*1!). Pravděpodobnost 0,13 %.
Proč to vlastně všechno píšu?
No protože onen rozhořčený pisatel (či pisatelka) na fóru neratky.cz si nedal ani tu nejmenší práci se zamyslet.
Místo toho zosnoval konspirační teorii, ve které jsem zvýhodnil neexistující manželku a předsedkyni místní ČSSD poskytl rafinovaně lístek na Sto zvířat (po čemž nepochybně léta toužila :))
Co je na celé věci smutné, není nespravedlivá pomluva vůči mé osobě či Neratovinám. S tím se nepochybně dokážu vyrovnat.
Smutné je především myšlení člověka, který si vůbec nedovede představit, že někdo něco dělá nikoliv výhradně pro vlastní prospěch, že se někdo o lidi ve svém okolí zajímá a v důsledku toho se s nimi také zná. Smutné je, že za každou drobností hledá nekalost, a nakonec tomu obětuje i schopnost racionálního uvažování.
V Neratovicích je hodně věcí, které potřebují zlepšit. Takto negativní a iracionální myšlení lidí je ale vůbec tou největší překážkou pro jakékoliv pozitivní změny v našem městě.
