Už tento víkend proběhnou krajské a senátní volby, a díky tomu jsem často dotazován svými spoluobčany, koho volit a proč. Vzhledem k tomu, že působím v místní politice a veřejném životě obecně, rád odpovím veřejně.Do kraje ČSSD
V krajských volbách budu volit kandidátku ČSSD a není to jenom proto, že jsem členem a místopředsedou místní organizace ČSSD.
Primárním důvodem je to, že ve volbách jde hlavně o budoucnost veřejných služeb provozovaných krajem, tedy mimo jiné krajských nemocnic, sociálních služeb, apod.
Je veřejným tajemstvím, že předseda největšího konkurenta ČSSD v krajských volbách, tedy předseda ANO Andrej Babiš po té, co ovládl české zemědělství a potravinářství, usiluje o ovládnutí zdravotnictví. V případě volebního vítězství ANO v našem kraji by s největší pravděpodobností došlo k privatizaci krajských nemocnic, navíc do rukou firem napojených na Andreje Babiše.
Privatizace nemocnic, ale také sociálních služeb, jako jsou například domovy důchodců, apod. by se stala realitou také v případě vítězství či velkého vlivu dalších pravicových stran.
Ke krajskému vedení ČSSD lze mít rozličné výhrady, je však garantem toho, že tyto služby zůstanou službami veřejnými a kraj je bude rozvíjet, kdežto jejich privatizace by je změnila v byznys s horšími a dražšími službami.
Dalším pro mě významným plusem je snaha o další rozvoj veřejné dopravy, zejména do Prahy. Nárůst automobilové dopravy mezi Prahou a Středočeským krajem je velký problém nejen pro Prahu, ale také pro náš kraj. Tento způsob dopravy je nejen neekologický, ale také neekonomický pro kraj, pro obce i pro jednotlivé občany.
Pokud bude ČSSD sestavovat krajskou vládní koalici, lze předpokládat další spolupráci s Prahou na rozvoji veřejné dopravy, systému ROPID, tak, aby bylo dojíždění do Prahy veřejnou dopravou levnější a pohodlnější než osobními vozy.
Praha bude i do budoucna omezovat individuální automobilovou dopravu, a to zřejmě ještě mnohem razantněji než dosud. Bez rozvoje veřejné dopravy tak bude docházet k čím dál větším zácpám před Prahou, k hodinám hledání parkovacích míst na kraji Prahy, nebo vysoké zpoplatnění vjezdu do města.
Za nesmírně důležité považuji také to, že ČSSD je jedinou stranou, která v našem kraji může porazit ANO a zabránit tak dalšímu nárůstu osobní moci jednoho oligarchy, který v politice hájí primárně zájmy svého velkého byznysu. Toto nebezpečí by se v žádném případě nemělo podceňovat.
Do senátu Mach nebo Štefek
V senátních volbách je pro mě situace poněkud složitější také díky tomu, že ČSSD do nich nominovala Stanislava Humla namísto kandidáta s alespoň rámcově sociálně demokratickými postoji. Osobně považuji postoje Stanislava Humla za bližší radikální pravici než sociální demokracii. Tímto bych se rád lidem, kteří věří naší místní organizaci ČSSD, omluvil za to, že se nám nepodařilo této kandidatuře zabránit.
Těm, kdo moje rozhodnutí nevolit kandidáta ČSSD vnímají jako neloajalitu k vlastní straně, bych rád vzkázal, že za nelojalitu považuji naopak nominování kandidáta, jehož postoje jsou v mnoha ohledech protikladem základních sociálně demokratických hodnot.
V senátních volbách jsem tak nucen vybírat z kandidátů jiných stran, kteří mají k myšlenkám rovnosti mezi lidmi, mezilidské solidarity, sociálního státu a progresivismu obecně blíže.
V tomto ohledu mě zaujali dva kandidáti, s nimiž jsem také pro Neratoviny pořídil rozhovor.
Prvním z nich je Martin Mach ze Strany Zelených. Ten je velmi úspěšným starostou Mšena, který získal důvěru občanů Mšena už ve třech volbách po sobě.
Stabilizoval finance města na pokraji krachu a zavedl v něm principy dobrého a udržitelného hospodaření. Své politické schopnosti prokázal například také při plánování rekonstrukce hlavní ulice ve městě, která vyhrála cenu Cesty městy. V listopadu 2015 zvítězil s projektem snížení energetické náročnosti mšenské základní školy v kategorii Ekologický projekt roku v prvním ročníku soutěže Komunální politik roku.
Obzvláště oceňuji, že velmi praktickým a rozumným způsobem prosazuje ekologickou agendu a ochranu životního prostředí.
Druhým z nich je Zdeněk Štefek z KSČM. Ten jako krajský radní pro kulturu významně napomohl zlepšení financování kulturních institucí v kraji, které předtím strádaly. Přišel s novými koncepcemi rozvoje kultury a zachování kulturního dědictví.
I když KSČM obvykle nevolím, protože se někteří její představitelé ještě zcela nezbavili předlistopadových manýrů a způsobů myšlení, u Zdeňka Štefka jsem ochoten udělat výjimku. V celé řadě zejména společenských otázek má velmi liberální postoje, které prosazoval i ve své straně. Aktivně vystupoval proti fašismu a rasismu, v protidrogové politice prosazoval prevenci místo represe, včetně dekriminalizace užívání konopí, progresivní postoje má také v otázkách práv žen či homosexuálů.
Vnímám ho tedy spíše jako politika, který se názorově řadí k západoevropské levici, zejména německé Die Linke, nikoliv k zahořklým a konzervativním kývačům minulému režimu.
U obou kandidátů si cením jejich skromnosti a toho, že obecný zájem nadřažují osobnímu prospěchu.
Ať už se ve volbách rozhodnete jakkoliv, chtěl bych Vás požádat, abyste k volbám šli, dobře si své rozhodnutí rozmysleli, a přeji všem Neratovičákům šťastnou volební ruku.
