Japonská neděle, kterou na Lobkovickém zámku uspořádala občanská sdružení Aktivita Neratovice a Lobkovice, o.s., přitáhla nečekaný zájem veřejnosti. Přes sto návštěvníků Neratovice se přišlo podívat na výstavu japonských novoročních přání, vystoupení karate, ochutnat suši a saké a poslechnout si vyprávění o Japonsku.
S menším zpožděním po druhé hodině odpolední zahájil zástupce sdružení Aktivita Neratovice program Japonské neděle na Lobkovickém zámku.
Host programu, profesor Jiří Hudeček, pak řekl několik skromných slov k výstavě své sbírky japonských novoročních přání, kterou hostí výstavní síň Lobkovického zámku, provozovaná lobkovickým občanským sdružením.
Část návštěvníků si již v tu dobu výstavu alespoň zběžně prohlédla, někteří pak hned po jejím zahájení, jiní si prohlídku nechali až na dobu po proběhnutí celého programu.
Pak se všichni odebrali do místní otevřené stodoly, kde své umění ukázali karatisté a karatistky všech věkových kategorií z velmi úspěšného neratovického klubu Shotokan.
Pod vedením trenéra Zbyška Petržílka předvedli, proč má tento klub za svou historii ve svých řadách na 150 mistrů republiky a 15 mistrů Evropy. Obecenstvo bylo jejich vystoupením nadšené, a tak jej odměňovalo pravidelným silným potleskem.
Následovala ochutnávka suši, které zdarma dodala neratovická restaurace Oskar. Profesor Hudeček mezitím vysvětloval, jak se suši jí a podává v Japonsku, což se návštěvníci akce také snažili napodobit.
Zároveň se podávalo saké, ohřáté na správnou teplotu 40˚C. Stejně jako se „zaprášilo“ po suši, také saké se vypily téměř 3 litry.
Pak už dostal slovo Jiří Hudeček, který poutavě vyprávěl o japonských svátcích, o obou druzích japonského písma, jak se je Japonci učí a další zajímavosti.
Přinesl také několik předmětů z Japonska – vějíř, pásek kimona, tradiční ubrusy, šátky na balení dárků, ale také dětské učebnice, japonský slovník či jízdní řád, o kterých také povídal.
Mluvil o tom, jak Japonci bydlí, o poměrech na japonských pracovištích, ale také o nevalném postavení žen v Japonsku.
Obecenstvo se ptalo, zda jsou stále v Japonsku gejši, jaké jsou stravovací návyky Japonců, jak je to se školní docházkou a jaké jsou základní školy v Japonsku a další otázky. Profesor Hudeček dokázal na všechny otázky zajímavě a podrobně odpovědět a často je doplňoval ilustrativními příklady i osobními zážitky.
Beseda trvala určitě přes hodinu, ale její shrnutí by zabralo spíše než článek pořádnou brožuru. A nebýt chladnějšího počasí, určitě by ještě další hodinu trvala, neboť byla nesmírně zajímavá. Skupina účastníků Japonské neděle pak ještě profesora Hudečka zpovídala v Café Mlýn, kde se připravovalo promítání.
Několik filmových fandů pak přišlo do Café Mlýn v 19:00, aby zhlédlo japonský film režiséra Kaneto Šindó z roku 1964 Onibaba.
Jakub Horák, redaktor Neratovin, na úvod řekl o tvorbě režiséra, která sahá od pohádek až po lehkou pornografii, ale zahrnuje také žánr v Japonsku nazývaný keidan, čili duchařskou historku. Do něj lze volně zařadit také film Onibaba, zasazený do japonského středověku, do Japonska 14. století zmítaného feudálními válkami.
Organizátoři hodnotí akci jako velký úspěch. „Padesát účastníků bychom považovali za úspěch, ale lidí přišlo dvakrát tolik,“ shodli se členové obou pořádajících sdružení.