Více než dvouapůlhodinový koncert neratovické kapely Zoo2, revival irských U2, ve Společenském domě nabídl až čtyřem stovkám návštěvníků skvělý dvougenerační večírek.
Dramaturgie Společenského domu se trefila zařazením koncertu Zoo2 do černého. Kapela složená z mladých muzikantů provozující hudbu U2 měla dvojí potenciál přitáhnout publikum – mladé lidi převážně studenty místního gymnázia na jedné straně a pamětníky éry největší slávy U2 v druhé polovině 80. let.
Dobrá propagace koncertu, ke které přispěly svým skromným podílem i Neratoviny, tento potenciál pomohla realizovat, čehož důkazem byl velmi solidně zaplněný velký sál Společenského domu.
Pětice Jenda Sviták (zpěv), Silvestr Svoboda (kytara, klávesy, zpěv), Šimon Hrábek (kytara, klávesy), Petr Hubaty (bicí), Milan Bušek (baskytara) se popasovala se všemi nástrahami revivalu. V případě U2 revivalu se dá ztroskotat na mnohém. Kluci ale mezi těmito skalisky propluli bez škrábnutí své muzikantské lodi.
U2 je kapela stadionového rocku, jejich vystoupení stojí hlavně na velké a propracované show, pohrávání si s masovou atmosférou koncertu, v hudbě samotné výrazně dominuje zpěv. Odfláknutí jakéhokoliv aspektu mohlo koncert úplně zničit. Ale nestalo se, právě naopak.
Zoo2 si dali záležet na každém detailu, od světel po pódiové vystupování. Pouze zvukaři zabralo zhruba 30 minut, než se zvuk usadil do potřebné kvality. Snad jen na hlasitosti se klidně dalo trochu přidat.
Zpěvák Jenda Sviták se popasoval s těžkou úlohou „Bona Voxe“ velmi dobře, možná nevědomky, i do takových detailů jako irský přízvuk jeho angličtiny. Angažovat do kapely s anglickými texty učitele angličtiny, který navíc umí zazpívat, prostě dává dobrý smysl. Jenda navíc působí mnohem sympatičtěji než Bono.
Oproti svým vzorům mají Zoo 2 jednoho člena kapely navíc. Nejprve si říkáte, proč mít dva kytaristy na party, které by zvládla kytaristy půlka. Velmi brzy pochopíte, že zdvojení kytar dodává koncertnímu zvuku hutnosti a že prostě dva kytaristi mnohem lépe zaplní pódium způsobem, který strhne publikum.
Druhý kytarista Šimon Hrábek odvádí na pódiu spoustu práce, která se sice nutně neline z jeho kytary, ale je nesmírně důležitá pro to, aby se lidé dobře bavili. Běhá po pódiu, sluneční brýle stylu generace lásky na očích, hází kytarou nahoru dolů, komunikuje neverbálně s publikem.
Výborně seřazené byly také jednotlivé skladby. Začali svižnějšími kousky, pak dali publiku oddychnout pomalejšími citovějšími záležitostmi. A přesně ve chvíli, kdy se mohlo začít pomalé tempo trochu nudit, nasadili největší hitovky. Osvěžili koncert také zapojením zpěvačky a dechové sekce. A hlavně hráli jednu píseň za druhou bez nadbytečného řečnění k publiku.
Když pak hráli Sunday Bloody Sunday, píseň odkazující na Krvavou neděli, masakr spáchaný britskými okupačními vojsky v roce 1972 v severoirském Derry, bylo jasné, že publikum nenechá kapelu odejít bez přídavku.
Koncert byl vynikající, lidé obou generací se bavili velmi dobře. Trval více než 2,5 hodiny při vstupném 70 Kč – poměr ceny a kvality silně zavánějící cenovým dumpingem. 🙂
Kapela do posledního chlupu vytěžila vše, co se z U2, prostoru a publika vytěžit dalo. Předčili i optimistická očekávání.
Zoo 2 prostě mají rádi pódium a pódium má rádo je. Nezbývá než doufat, že si budeme moci tento zážitek v Neratovicích již brzy zopakovat.
