Přinášíme reportáž z druhé poloviny příměstského tábora pořádaného dámským klubem Bre-berušky v Mlékojedech, opět na základě táborového deníku, který sepsala Blanka Vítková.
Ve středu po obvyklé rozcvičce a snídani jely děti na kolech do neratovického krytého bazénu. Vodní radovánky byly zpestřeny povídáním o vodním záchranářství.
Děti viděly názornou demonstraci záchrany tonoucího i následného oživování. Vše si pak mohly vyzkoušet za asistence praktikantky Alice na figuríně „Andule“.
Po sekané s bramborem a zeleninovém salátu k obědu a poledním klidu děti vyrazily na neratovické letní koupaliště, kde profesionální záchranářka Alice doplnila instruktáž o další zajímavosti ze své záchranářské práce. Hlavní vedoucí Jindra pak zavelela k rozchodu a děti se vrhly do bazénů.
Po žemlovkové večeři předvedli dobrovolní hasiči z Mlékojed a profesionální hasiči z Neratovic na hřišti hasičské vozy a vodní dělo. Pak se děti mohly vydovádět v nádherně duhové pěně. Po „pěnových orgiích“ hasiči osprchovali děti proudem vody z hasičské hadice.
Večer děti pokračovaly v hledání pokladu. Teprve po neúspěšném rytí v pozemku za hasičárnou rozluštily, že se indicie schovává na stromě.
Ve čtvrtek jely menší děti mikrobusem do Kostelce nad Labem. Zde přesedlaly na kola a po cyklostezce jely do Brandýsa nad Labem a po svačině i zpátky.
V Kostelci je čekal oběd z ešusů. Do Neratovic dojely děti vlakem, odtud pak pěšky na mlékojedskou základnu.
Větší děti vyrazily na kolech po trase Kozly, Kostelec nad Labem, cyklostezka do Brandýsa nad Labem, kde se spojily s druhou skupinou. Po obědě ale větší děti pokračovaly směr Lázně Toušeň. Po cestě se smočily v průzračně čisté vodě pískovny Malvína.
Děti si prohlédly Lázně Toušeň, daly si nanuky a zamířily zpět na základnu.
Po gulášové polévce k večeři přišlo další hledání indicií k pokladu podle plánku s návodem. Děti důkladně prozkoumaly lípy u křížku a indicii našly.
Místní dobrovolní hasiči pak dětem uspořádali diskotéku.
V pátek bylo po snídani vědecké dopoledne pod vedením Pavla Šandy. Začalo se fyzikálním kouzlem, při kterém sklenice vcucla kapalinu, pak následoval malý kvíz se čtyřmi záludnými otázkami především z biologie a lidské evoluce.
Výhody schopnosti člověka chodit po dvou pro nošení břemen si pak děti mohly zkusit na vlastní kůži, když nosily poleno na čas po dvou a pak „po čtyřech“ jako naši lidoopí předci.
Děti viděly triky, jak se váží kouř a porovnávají objemy figurek nepravidelných tvarů. A také jak se měří výška vysokých objektů pomocí podobnosti trojúhelníků, což bylo ale pro děti na rozdíl od ostatních ukázek asi moc těžké.
Děti hádaly, který předmět nejrychleji spadne na zem. Předměty zvážily, aby pak viděly, že rychlost pádu nezávisí na hmotnosti. Naučily se také nakreslit elipsu pomocí provázku a tří kolíků.
Do každé ukázky se děti aktivně zapojily a se zájmem vyslechly jednotlivá vyprávění.
Pak se děti pustily do vynikajících řízků s bramborovou kaší od paní kuchařky Evičky a následoval odpolední klid, po kterém děti celé odpoledne malovaly mexické vlajky. Barvičky na rukou i obličejích si vynutily delší pobyt v umývárně.
Po večerním pudinku s ovocem bylo na řadě vyhodnocení táborové Olympiády ve velkém sále. Hodnotila se řada sportovních disciplín – hod na cíl, střelba, hod válečkem, trifidí běh – ale uděleny byly také ceny za statečnost, výstup na kokořínskou věž, vodní záchranářství, tanečního umění disco i pořádek ve stanu, včetně nepopulárního titulu „táborový čuník“.
Cenu od osazenstva tábora získala také Eva Holečková za výborné kuchařské umění.
Po té následovalo volné veselí u krbu, kde hrály Zdeněk Stypa na mandolínu, Pepé Šolc na basu a hlavní vedoucí Jindra na kytaru. Během zpěvu se stihlo i opékání špekáčků.
V sobotu dopoledne si děti stihly na hřišti shlédnout představení Aničky a jejího koníka, které bylo úplně posledním táborovým rozloučením.
