Velmi zajímavého hosta představilo občanské sdružení Aktivita Neratovice v rámci série besed v TOP Kavárně ve čtvrtek 27. března. Byl jím ředitel Ekumenické akademie ThDr. Jiří Silný.
Ten nejprve představil svou organizaci, aby pak povídal o dvou projektech, na kterých se Ekumenická akademie podílí.
Ještě předtím krátce hovořil o vývoji aktivit Ekumenické akademie, která začínala podílem na různých kampaních, peticích i pořádání demonstrací, ale časem hledala projekty, ve kterých by jednotliví lidé přímo přispěli alespoň malým dílem ke konkrétnímu zlepšení světa.
Ekumenická akademie například pomáhala přímo v africké Zambii elektrifikovat vesnici pomocí solárních panelů.
Sociální hlídka
Prvním z oněch dvou projektů je Social Watch, což lze přeložit jako „sociální hlídka“. Jedná se o koalici různých nevládních organizací i církví, která sleduje, jak jednotlivé vlády plní své mezinárodní závazky v oblasti sociálních, ekonomických a kulturních práv.
Zatímco o lidských právech, tedy zejména těch politických, se v médiích hovoří poměrně dost, jsou to právě sociální práva, která bývají často opomíjena, jak vládami, tak médii, ačkoliv i v této oblasti jde o právně závazné mezinárodní dohody.
„Sociální hlídka“ vydává každoroční zprávy, které jsou často velmi kritické k situaci v jednotlivých zemích. V České republice v posledních letech došlo k významnému zhoršení v oblasti sociálních a ekonomických práv.
Díky Social Watch jsou tato témata medializována, což vytváří tlak na politiky, aby sociální práva nebyla neignorována.
Návštěvníci besedy si mohli zdarma vzít některé materiály vydané Social Watch, včetně zpráv za minulé roky.
Spravedlivý obchod
Jiří Silný dále představil projekt Fair Trade, jeho úspěchy i problémy.
Projekt má za cíl pomoci lidem z nejchudších komunit v zemích Třetího světa vymanit se z bludného kruhu extrémní chudoby (na světě žije asi miliarda lidí v extrémní chudobě, čili za méně než dolar na den).
Velký problém výrobců z těchto komunit je nedostatek infrastruktury a velké kolísání cen na komoditních trzích.
To vede k tomu, že než se dostane například káva či kakao ke spotřebiteli v bohatých zemích, projde rukama deseti i více překupníků, z nichž každý si přidá svou marži, zatímco chudí výrobci sotva pokryjí náklady na výrobu.
Systém Fair Trade vlastně obchází řetězec obchodníků i komoditní trhy, a tím je schopen nabídnout výrobcům 2-3krát vyšší cenu, než by dostali mimo tento systém. V případě kávy o 50% vyšší cenu.
Nabízí ale hlavně jistotu předem stanovené ceny, včetně platby záloh, což výrobcům pomáhá, neboť nemají žádnou šanci získat provozní úvěry.
V posledních letech získala značka Fair Trade takovou popularitu, že i tak neférové firmy jako korporace Nestlé nabízejí dva tři fairtradové produkty, aby si vylepšily svou pošramocenou imidž.
Podmínky Fair Trade
Aby producenti získali právo užívat ochrannou známku Fair Trade, musí splnit přísné podmínky, jejichž plnění je každoročně přísně kontrolováno.
Například družstvo pěstitelů kakaa v Ghaně takto na dva roky přišlo o licenci.
Výrobci, a jsou to převážně družstva, musí zajistit rovnoprávné zastoupení žen.
Ženy tak mají významné funkce i v zemích, kde je jinak postavení žen velmi špatné. V těchto pozicích si většinou vedou minimálně stejně dobře jako muži.
Výrobci nesmějí využívat nucenou dětskou práci. Děti mohou občas pomáhat jako například při sklizni, ale nesmí jim to bránit v docházce do školy a dětskému životu vůbec.
Vedle produktů na export musí vyrábět také potraviny pro vlastní obživu své komunity.
A v neposlední řadě musí splňovat také ekologická pravidla. Například nesmí kácet deštné pralesy.
Systém Fair Trade nemá jen požadavky, ale nabízí farmářům také poradenství. A západní nevládní organizace také pomáhají s platbami spojenými se získáním certifikátu Fair Trade.
Výrobci dostávají také 3-5% navíc jako příplatek na rozvoj komunity, který musí využít například na stavbu školy, zajištění zdravotní péče či rozvoj infrastruktury.
Férová čokoláda
V západní Africe se odhaduje počet dětí pracujících nuceně na plantážích na dva miliony. Je to nesmírně těžká a nebezpečná práce.
S pěstováním kakaa je v tomto regionu spojen také obchod s dětmi, které kupují velké farmy hlavně na práci na plantážích.
Kampaň za férovou čokoládu se snaží upozorňovat veřejnost na tyto praktiky a ovlivnit spotřebitelské chování lidí tak, aby nekupovali z kakaa vyráběného za těchto hrůzných podmínek.
Úspěchy a problémy Spravedlivého obchodu
Ve světě je Fair Trade na vzestupu. Například v Británii tvoří fairtradová káva 10% veškeré prodané kávy.
Ve Švýcarsku je polovina všech prodaných banánů fairtradových.
V České republice je situace složitější.
Když Ekumenická akademie v roce 2004 otevřela fairtradový velkoobchod, následovalo je několik komerčních firem.
Z pěti velkoobchodů ovšem s problémy přežívá už jen jeden. Sama Ekumenická akademie se musela přeorientovat na maloobchod.
I když fairtradové výrobky mají srovnatelné ceny se stejně kvalitními výrobky mimo systém Fair Trade, jsou to především malé dovážené objemy a následně horší dostupnost pro spotřebitele, co způsobuje problémy.
To se děje přesto, že obrat v oblasti Fair Trade rostl každoročně o 30-40%, a nyní v době ekonomické krize stále roste tempem 20% ročně.
Sociální podnik
Ekumenická akademie provozuje pražírnu kávy v nedalekém Kostelci nad Labem, kde zaměstnává čtyři mentálně postižené a jednu tělesně postiženou paní.
Kromě toho má v Praze na Florenci svůj obchod se dvěma zaměstnanci, na čtvrt úvazku zde pracuje zdravotně postižený zaměstnanec. Zbytek provozu zajišťují dobrovolníci zdarma.
Na rozdíl od běžných výrobků v sítích samoobsluh zde personál dokáže zákazníkům říci vše o cestě výrobku od výrobců surovin až na pult obchodu.
Diskuse
V diskusi měli návštěvníci besedy celou řadu dotazů, ale také nápadů, jak by se dalo pomoci Fair Trade systém více etablovat také v České republice.
Někteří například argumentovali, že by lidé měli více vědět, že koupí produktů férového obchodu pomáhají dobré věci.
Jiří Silný odpověděl, že vlastně cílem Fair Trade je, aby byl funkční i bez takového morálního apelu a prosadil se kvalitou a cenou produktů.
Například fairtradovou kávu se nedaří prosadit do kaváren hlavně proto, že velcí producenti neférové kávy jsou schopni kavárníkům nabídnout zapůjčení vybavení v hodnotě mnoha desítek tisíc korun, což je mimo finanční možnosti Ekumenické akademie.
Jako příklad využití rozvojového příplatku vybudování veřejných záchodů v chudé indické vesnici, což radikálně zlepšilo hygienické podmínky v obci.
Dotazů a diskusních příspěvků bylo opravdu hodně a diskuse neformálně pokračovala téměř do desáté večerní.
Ti, kdo přišli na besedu, si velice pochvalovali pozvaného hosta a jeho zajímavé povídání.
Závěrem
Ve světě je do systému Fair Trade zapojeno na 6 milionů lidí v nejchudších komunitách Třetího světa.
Pozvednutí těchto komunit nad hranici extrémní chudoby má vliv na celé jejich okolí, takže pozitivní dopady Fair Trade se týkají desítek milionů lidí.
Neratoviny určitě budou chtít zvyšovat povědomí o Fair Trade na svých stránkách, stejně jako budeme zvát prodejce férových výrobků na vhodné akce.
Nakonec nestálo by za to, aby se Neratovice staly šestým fair tradeovým městem v Česku? Ale o tom případně v jiném článku.
Pokud Vás myšlenka Fair Trade zaujala, máte dotazy nebo se chcete zapojit, napište naší redakci na e-mail redakce@neratoviny.cz
